NÁDOBY...

Pro orchideje používám několik typů nádob. Hliněné květináče z pálené hlíny neglazované. Mají výhodu, že se voda odpařuje i jejich stěnami. Po dvou letech se však póry zanášejí solemi a začínají se chovat jako umělohmotné. Některé rostliny jako například Brassavola nodosa využívají prostupu vody z květináče a to tak, že postupně obalí květináč kořenovým systémem a rostlina se postupně přesune pomocí nových výhonů na vnější stranu květináče. Květináče umělohmotné dlouho drží vláhu. Zde jsou lepší hrubší sudstráty s malým obsahem rašeliny. U nich používám i navrtávání bočních stěn, což zajišťuje lepší odvod vody a provzdušnění. Dalším typem nádob jsou košíky a to i z různých materiálů. Umělou hmotou počínaje a dubovými latěmi konče. Košíky mají výhodu ve vzdušnosti, substráty vydrží déle a rostlina nejde přelít. Jsou rostliny, které ani do ničeho jiného nelze sázet jako například rod Stanhopea. Tyto rostliny totiž vykvétají jakoby z kořenů a to směrem dolů nebo do stran. Pokud by byly v květináči, marně by se čekalo na květ. Košík mají rády i rody Gongora a některé druhy Oncidií. Košík vystelu rašeliníkem, zasypu trochou substrátu, vložím rostlinu a dosypu substrát. Rašeliník zabraňuje jeho vypadávání mezerami v bocích a dnu košíku. Zálivka spočívá v tom, že se košík s rostlinou na 20 minut namočí,  nechá okapat  a zavěsí  na místo.  I takto jsem rostliny pěstoval v bytě. Dalším způsobem je pěstování na kusech buď borové nebo korkové kůry. Zde přiložím trochu rašeliníku položím rostlinu, zasypu trochou substrátu, zakryji opět rašeliníkem a ovážu rybářským vlascem. I tento způsob se dá praktikovat v bytě. Dnes již hodně rostlin vyvazuji ve skleníku přímo na kmeny, které musí být výhradně z akátu, protože ten nejenže nehnije ale hlavně i po mnoha letech neopadá kůra. Zde používám umělohmotné pletivo, které vystelu rašeliníkem vložím rostlinu, zasypu substrátem a z pletiva vytvořím bal, který opět obalím rašeliníkem a vyvážu. Myslím, že je vše jasné i z uvedených snímků.